Historie a architektura
Historická doba osady Žďár je od počátku spojena se založením a rozvojem kláštera cisterciáků, jehož organickou součástí byl i konventní kostel. První komunita tohoto pracovitého řádu vznikla v roce 1098 ve Francii. Mniši žili podle řádového hesla „Ora et labora“ - modli se a pracuj, a prostředky k živobytí si získávali vlastní prací. Úmyslně odcházeli do ústraní, aby se mohli věnovat modlitbě a rozjímání. Veškeré dary od lidí věnovali na stavbu kostela, domu Božího a sami žili v chudobě. Nejinak tomu bylo i ve Žďáře. Po svém příchodu roku 1252 cisterciáci bydleli ve srubu z klád, ale kostel stavěli z kamene.
Myšlenku založení kláštera uskutečnili zeťové otce blahoslavené Zdislavy, Smil z Lichnice a Boček ze Zbraslavi. Klášter měl plnit i své poslání vůči těm, kdo putovali a cestovali po zemské stezce spojující Čechy a Uhry. Trojlodní kostel se začal stavět v tehdy novém gotickém slohu. Je 76 metrů dlouhý, 19 metrů široký a 15,5 metrů vysoký. O jeho stavbě nám poskytuje informace vzácná Cronica domus Sarensis. Mnohdy pohnutá historie naší země neušetřila ani klášter. Bylo to hlavně po bitvě na Moravském poli v roce 1278, po vydrancování a vypálení husitskými vojsky a v době třicetileté války, kdy byl klášter delší dobu bez střechy. Obnovitelem kláštera po době husitské byl Jiří z Poděbrad. Byl si vědom přínosu kláštera pro tehdejší vědu, kulturu, zdravotnictví, školství a život vůbec. Původní název kláštera byl „U studny Panny Marie“. Největšího lesku dosáhl klášter za opata Václava Vejmluvy, kdy barokní úpravy i stavbu kostela na Zelené hoře provedl generální architekt J. B. Santini.
Jak souvisí Zelená hora s klášterem? V roce 1719 se začalo připravovat svatořečení svatého Jana Nepomuckého a opat Václav Vejmluva navrhl postavit k této události kostel. Klášter totiž byl založen mnichy z Nepomuku, rodiště sv. Jana Nepomuckého. Název strmého kopce nad městem Nepomukem má název Zelená hora a tento název se stal i názvem kopce nad klášterem ve Žďáru. Vrchol stejného názvu a souvislosti mezi cisterciáky v Nepomuku a ve Žďáře nad Sázavou spojují víru prostorem i časem a jejím vyjádřením je jedinečný a světově proslulý kostel sv. Jana Nepomuckého. Jeho stavitelem byl Jan Blažej Santini–Aichl (1667–1723). Ojedinělé dílo vzniklo za dva a půl roku v letech 1719–1722.
O životě obyvatel kláštera nám výmluvně svědčí krypta opatů. Jsou pohřbeni bez okázalostí a nádhery jako ti, kdo se ve svém životě nechali inspirovat přikázáním lásky k bohu a bližnímu z Kristova evangelia. Císař Josef II. rozhodl o zrušení klášterů. Po vyhoření v roce 1784 zbyly rozvaliny, které byly stěží obnoveny za pátera M. J. Sychry. Přesto jsou dokladem a svědectvím nauky, která se v nich hlásala, umění a života. Spojení duševního a tělesného přístupu ke skutečnosi vyjádřené heslem Modli se a pracuj je i pro dnešního člověka návrhem a výzvou.
Podrobné informace naleznete na následujících stránkách:
Chronologie dějin kláštera
- podrobná chronologie všech významných událostí v historii kláštera a farnosti
Filiace žďárského kláštera
- linie založení žďárského kláštera
Historický vývoj kláštera
- přehled důležitých událostí v historii kláštera
Architektonický vývoj kláštera
- podrobný popis historie kláštera
Architektura baziliky
- Podrobný přehled architektury baziliky Nanebevzetí Panny Marie