Architektonický vývoj kláštera

Architektonický vývoj areálu cisterciáckého kláštera

 

(Ing. František Laštovička)

 

     Rozlehlý soubor budov cisterciáckého kláštera byl založen na pozemku spadajícím ze tří stran do původní bažinaté údolní nivy na soutoku řeky Sázavy a Stržského potoka. Výstavba nově založeného opatství probíhala již v ryze gotickém slohu a žďárský cisterciácký klášter je, vzhledem ke skutečnosti, že pozdější přestavby respektovaly předchozí vývoj, cenným dokladem celkového řešení středověkého klášterního komplexu.
     Původní areál  je dnes sevřen Konventním rybníkem na východě a Bránským rybníkem na západě. Ve středu vnitřního území byl založen kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše. Nádvoří komplexu jsou obestavěna barokně upravenými gotickými objekty a barokními novostavbami. Areál kláštera, nyní zámek rodu Kinských, je přístupný barokně upravenou bránou v dlouhé frontě ohradní zdi, ve které byly v původním řešení kláštera budovy určené pro laiky a poutníky. Pro ty byla v blízkosti hlavní brány zřízena i zvláštní kaple nebo kostelík tzv. capella in porta, nacházející se vlevo od portálu. Na tomto místě byla vystavěna nejdříve gotická kaple, později vrcholně barokní a nakonec  přestavěný kostelík sv. Markéty, který po svém odsvěcení sloužil světským účelům. Dnes je v něm zřízena stylová kavárna. Ve středu prvního nádvoří stojí sloup s kamennou skulpturou Panny Marie.
     Vstup do druhého nádvoří je veden mezi bývalou opatskou budovu a původně fortifikační zvonici. Dominantu nádvoří tvoří západní průčelí původně konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše. Trojlodní bazilikální dispozice je na východě uzavřena příčnou lodí s kaplemi po stranách presbytáře. Při jižní straně chrámu byl v půdorysném náznaku obnoven zaniklý rajský dvůr s dochovanými fragmenty křížové chodby a s objektem desetiboké Studniční kaple Panny Marie, který byl původně součástí kvadratury.  
     K jihozápadnímu křídlu kostela přiléhá fragment staveb původního konventu, který byl z větší části zbořen. V dochované části byla zřízena fara,  na kterou stavebně navazuje budova, původně sloužící laickým spolubratřím – konvršům, kteří měli v přízemí refektář a v patře dormitář. Tato zpočátku opuštěná a vážně poškozená, takřka zřícená gotická stavba s pozůstatky renesanční přestavby prošla v 70. letech minulého století celkovou rekonstrukcí. V přízemí je dnes instalována expozice o životě a díle architekta J. B. Santiniho. Do patra bude  umístěna stálá výstava umění vrcholného baroka ze sbírek Národní galerie.  Jihovýchodní fragment konventu tvoří v přízemí sakristie s adorační kaplí. V patře jsou doposud nepřístupné prostory, uzavřené při barokních přestavbách.
     Jižní křídlo dnešního zámeckého komplexu tvoří původní prelatura s dominantním trojbokým rizalitem, v jehož patře je hlavní sál se vzácnou iluzivní freskovou výzdobou, jejímž autorem je velkomeziříčský K. F. Tepper. Třetí nádvoří je vymezeno správními budovami. Čtvrté nádvoří ohraničuje severní strana kostela s protilehlou stavbou původních barokních koníren šlechtické akademie. Ostatní zástavba má převážně hospodářský charakter i vzhled. Na nejvýchodnějším konci areálu stojí na břehu Konventního rybníka tzv. letní prelatura, upravená k bydlení.
     Svébytným dokladem plodné spolupráce opata Vejmluvy a architekta Santiniho je hřbitov v sousedství kláštera, dokončený roku 1709. Původně byl tvořen třemi eliptickými kaplemi, zakončenými mansardovou střechou. Kaple jsou navzájem propojeny konvexně a konkávně zvlněnou ohradní zdí. Toto rané Santiniho dílo je půvabným zhmotněním zakódovaného symbolu Nejsvětější trojice, které je tento hřbitov zasvěcen. Symbolika trojúhelníku byla porušena dostavbou čtvrté kaple v roce 1755, ke které došlo z podnětu opata Henneta.
     Hospodářské zázemí kláštera, budované kolem roku 1720, bylo soustředěno do konstrukčně jednoduché soustavy užitkových budov hospodářského dvora, postavených na břehu Bránského rybníka. I hospodářské budovy v sobě nesou půdorysný kód - symbolický tvar hudebního nástroje  - lyry.
     Na silnici od města k areálu kláštera byl vybudován most s osmi kamennými sochami světců, které směřují již ke klasicistnímu sochařskému pojetí. Před mostem byl vystavěn dodnes sloužící zájezdní hostinec Táferna. Poslední doposud stojící stavbou, která však prošla mnoha úpravami a téměř ztratila původní charakter, je rychta.
     Mezi nenávratně zmizelé stavby, které tvořily urbanistický celek žďárského kláštera patří na půdorysu řeckého kříže koncipovaná drůbežárna  a hospic „U tří hvězd“, který sloužil pro ubytování světských hostů kláštera. Obě stavby stály nedaleko sebe v dnes zastavěném prostoru mezi již zmíněným hřbitovem a křižovatkou ulic Santiniho a Dvorská.
     Z dochovaných staveb se pro své dokonalé sepjetí architektury a výtvarného umění dostává největší a zasloužené pozornosti bývalému konventnímu kostelu, dnes bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše a nejdokonalejší stavbě české barokní gotiky – poutnímu kostelu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

Z farního kalendáře

27.05.2017   10:00
Zelená hora
Pouť motorkářů 2017
Pietní vzpomínka
28.05.2017   09:00
Bazilika
První svaté přijímání 2017
První svaté přijímání ve farnosti Nanebevzetí Panny Marie Žďár II - Klášter
28.05.2017   12:00
Počítky
Pouť Navštívení Panny Marie
Pouť Navštívení Panny Marie v Počítkách
10.06.2017   18:00
Křížová chodba
Modlitby matek - červen 2017
Modlitby matek - červen 2017

TOPlist