Architektura baziliky

(Ing. František Laštovička)

 

     Původní konventní kostel byl vytyčen na půdorysu    trojlodní baziliky o celkové délce 78 m a šířce 20 m. Výška střední hlavní lodi je 16 m, boční lodi mají výšku 7 m. Dispozice je tvořena  průběžnými klenebními poli a na východě končí vystupující příčnou lodí o délce 32 m s kaplemi po obou stranách pětiboce uzavřeného presbytáře. Za kaplí situovanou v pravé části dispozice se nachází sakristite.
     Z původní raně gotické stavby kostela z druhé poloviny 13. století se zachovalo především obvodové zdivo trojlodí, příčné lodi, kaplí a presbyteria. Obvodová stěna jižní lodi původně sousedila přímo se severním křídlem ambitu, kterým byla zakryta a proto zůstala bez přímého osvětlení. Zdivo střední lodi a obvodová stěna lodi severní byly původně prolomeny úzkými typicky gotickými hrotitými okny. Svoji dnešní podobu s půlkruhovými záklenky dostala okna při pozdějších barokních úpravách. Střední loď od lodí bočních oddělují původní hranolovité pilíře s hrotitým profilem mezilehlých oblouků. Pilíře jsou na třech stranách zcela hladké a kromě soklu a jednoduché římsy nejsou dotčeny žádným členěním. Toto jednoduché provedení koresponduje se strohou jednoduchostí původní cisterciácké architektury vycházející z prvotních řádových principů uplatňovaných v Burgundsku.
     Jednotlivá obdélná pole hlavní a bočních lodí jsou sklenuta žebrovou křížovou klenbou s příčnými klenebnými pásy a přízedními žebry. Zvláštní klenební podmínky lze pozorovat v lodi hlavní, kde místo devíti polí původního půdorysného rozvrhu, čitelného v situaci založení sloupů, je polí pouze osm, přičemž klenba nad prvním a druhým polem počínajíc od transeptu je sklenuta nad půldruhým půdorysným polem. Tento stav je s největší pravděpodobností výsledkem rekonstrukce klenby po jejím zřícení, zapříčiněným nejdelším chátráním kostela v letech 1422 – 1437 po jeho rozvrácení husitským vojskem. Skutečnost, že došlo k násilné změně statických poměrů v této části stavby dokládají velmi rozsáhlé trhliny ve zdivu, které po zřejmě jednorázovém odeznění vzniklého napětí nebyly nadále aktivní a dnes jsou skryty pod nově restaurovanými omítkami.  
     Původní raně gotické žebroví hlavní i obou bočních lodí bylo v baroku pokryto štukem s barokně gotickým profilem. Jižní boční loď, která byla nejvíce postižena požárem v roce 1736 a kde došlo k opadání a otlučení omítky zničené následným vlhkem, poskytuje příležitost sledovat původní klenební podmínky . Diagonální meziklenební i přízední žebra s náběžnými štítky dosedají na konzoly, nasazené ve výši pilířových říms. Trojboké, nehluboce vyžlabené konzoly se základnou v podobě obráceného jehlanu s mírně vyhloubenými stěnami mají polygonální krycí desku, jejíž profil přechází na římsu podpor. Profil dosti hrubě opracovaných žeber je prostý. Prostorová žebra jsou vytesána z pískovce, přízední žebra ve své rozběhové části byla zhotovena ze statických důvodů z mramoru.  
     Trojdílná příčná loď, jejíž prostor byl barokními úpravami důrazně potlačen, má nad čtvercem křížení i nad oběma křídly žebrovou křížovou klenbu. Současné členění pilířů v prostorovém křížení s bohatou štukovou výzdobou pochází z období barokních úprav, realizovaných podle návrhů Jana Blažeje Santiniho Aichla. Oboustranná, osově symetrická vestavba zpěváckých tribun s vloženými velmi plochými varhanními emporami, nesoucími varhanní skříně, vnesla do původní strohé gotické dispozice pronikavě dynamický prvek, jímž je pohled návštěvníka okamžitě po vstupu do chrámu strháván k retábulem naplněnému presbytáři. Sama příčná loď je bohatě členěným prostorem. Dynamická a neklidná atmosféra je však koncentrovaná pouze zde, do prostoru přechodu mezi chrámovými loděmi a presbytářem. Do hlavní lodi i do lodí bočních svým prostorovým účinkem nijak nezasahuje.
     Klenební pole presbytáře s původní raně gotickou křížovou klenbou, skrytou rovněž pod štukovým obalem, je odděleno od křížení hladkým vítězným obloukem s podloženým žebrem na pasu se štukovou barokní profilací. Závěrovou část kněžiště, sklenutou šesti paprsky žebrové klenby rovněž skrytými pod štukovou vrstvou, poměrně rafinovaně osvětluje pětice oken se špaletami.    
     Obě kaple na východní straně transeptu, přiléhající těsně k střednímu chóru, jsou otevřeny do transeptových křídel hmotnou nečleněnou  arkádou s hladkým obloukem. Jsou sklenuty každá jedním polem křížové klenby s žebry klínového vyžlabeného profilu, ukončenými náběžníky s jednoduchými přízedními klenebními patkami. Mezi klenebním polem a pětibokým závěrem každé kaple, sklenutým šesti paprsky žebrové klenby s mírně vyžlabenými boky klínových žeber na jehlancových patkách, je široký hladký hrotitý oblouk. Žebra se protínají ve svornících. V závěrové části severní kaple jsou dochována tři původní hladká kamenná ostění oken s půlkruhovými záklenky a špaletami. Na stěnách a klenebních kápích se zachovaly části původní pozdně gotické malířské výzdoby.
          Severní závěrová kaple je nejstarším stavebním prvkem v dispoziční koncepci baziliky.  Zmíněné dochované okenní otvory jsou viditelným pozůstatkem doznívajícího románského slohu v jinak již gotickém pojetí stavby.
     Ve vnitřní výstavbě kostela je rozhodujícím činitelem hloubková dispozice, spjatá v příznivém poměru s šířkovými a výškovými rozměry střední lodi. Šířka střední lodi je ve vztahu k její výšce ve vyváženém poměru 1:2, zatímco poměr výšky bočních lodí k jejich šířce je přibližně 1:1,5 a vztah výšky bočních lodí k výšce střední lodi je vyjádřen pouze mírným převýšením proti optimálnímu poměru 1:2. I tyto proporce jsou odrazem základních řádových stavebních principů.   
     Část klášterních budov s pozůstatky ambitu s křížovou klenbou bez žeber navazuje na jihozápadní nároží konventního kostela. Tato přilehlá partie původního komplexu byla v 19. století upravena pro potřeby farního úřadu. Spojovacím článkem mezi chrámem a farou je barokní novotvar schodišťového prostoru, vloženého mezi původní obvodové zdivo, tvořícího komunikaci mezi přízemím a patrem fary a skrytým vchodem za pravým bočním oltářem při vstupu do chrámu. Schodiště, tzv. „Santiniho“ je ukončeno chodbou s výraznou barokní štukovou výzdobou, zakončenou vstupem na lóži západního průčelí chrámu.

Z farního kalendáře

16.12.2018   19:00
Zelená hora
Nikodémova noc - prosinec 18
Od 19:00 na Zelené hoře
22.12.2018   07:30
Bazilka
3. RORÁTY
Rorátní mše sv. s průvodem dětí s lampami
23.12.2018   14:00
Bazilika
Svátost smíření v bazilice
Svátost smíření před Vánocemi, více zpovědníků, 14:00 - 17:00
24.12.2018   21:00
Bazilika
Štědrý den - Vigilie Narození Páně 2018
Půlnoční mše sv., Jiří Pavlica: Missa brevis (hraje a zpívá chrámový sbor Fons a orchestr žáků ZUŠ)
25.12.2018 - 26.12.2018   14:00
Bazilika, Zelená hora
Otevřené kostely 2018
Naplánujte si sváteční procházku do baziliky a na Zelenou horu (Žďárský betlém), 14:00 - 17:00
25.12.2018   09:00
Bazilika
Slavnost Narození Páně 2018
9:00 mše sv. 10:00 sváteční hraní – Venkovská kapela (před bazilikou), 14:00 – 17:00 otevřené kostely, Zelená hora: Žďár...
26.12.2018   14:00
Bazilika
Modlitba dětí u jesliček 2018
Zpívání koled
26.12.2018   09:00
Bazilika
Svátek sv. Štěpána, jáhna a mučedníka
9:00 mše sv., 14:00 modlitba dětí u jesliček, pásmo koled, 17:00 Zpívej v čase vánočním – vánoční koncert sboru Fons, 14...
26.12.2018   17:00
Bazilika
Zpívej v čase vánočním 2018
Vánoční koncert sboru Fons
30.12.2018   09:00
Bazilika
Svátek sv. rodiny 2018
Mše sv. s obnovou manželských slibů
31.12.2018   22:30
Zelená hora
Památka sv. Silvestra 2018
22:30 Troubení koled v ambitech Zelené hory, 23.00 mše sv. na poděkování, prosba o Boží požehnání do roku 2019
01.01.2019   09:00
Bazilika
SLAVNOST MATKY BOŽÍ, PANNY MARIE
Slavnostní mše svatá
06.01.2019   09:00
Bazilika
SLAVNOST ZJEVENÍ PÁNĚ - Tří králů
Mše sv. s žehnáním kadidla, vody a křídy (doprovází chrámový sbor sv. Prokopa)
13.01.2019   09:00
Bazilika
SVÁTEK KŘTU PÁNĚ 2019
Mše sv. v 9:00, končí doba vánoční

TOPlist