Historický vývoj kláštera

Historie vývoje cisterciáckého kláštera a konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše

(Ing. František Laštovička)

     Kolem roku 1250 přijímá přední moravský velmož Přibyslav z Křižanova rozhodnutí založit na svém panství rodový cisterciácký klášter. Před smrtí v roce 1251 pověřuje realizací tohoto záměru svého zetě Bočka ze Zbraslavi.
     V letech 1251 – 1252 prochází vybrané místo na pomezí Čech a Moravy opakovanými vizitacemi generální kapituly, aby v roce 1252 bylo založeno opatství Žďár. V tomto roce přicházejí z Pomuku první řeholníci  a moravský markrabě Přemysl definitivně potvrzuje Bočkovu donaci kláštera.  Po smrti Bočka ze Zbraslavi v roce 1255 se stává hlavním vykonavatelem závěti jeho švagr Smil z Lichtenburka, přední šlechtic českého království, který pokračuje v Bočkově díle a stává se nejvýraznější donátorskou osobností stojící u počátků dějin kláštera.
     V roce 1253,  25. května v den svátku nalezení sv. Kříže, byly slavnostně posvěceny  základy  zděného konventního kostela, založeného ke cti Nanebevzaté Panny Marie a spolupatrona sv. Mikuláše. Kostel se od svého založení stal pohřebištěm rodin zakladatelů. Uloženy jsou zde ostatky členů rodu pánů z Obřan, královského rodu pánů z Kunštátu a  rodu pánů z Lichtenburka. Výčet pohřbených příslušníků zakladatelských rodů dokládá velmi významnou skutečnost přímé a velmi silné vazby tohoto místa k osobnosti sv. Zdislavy. Ve zdech žďárského kostela jsou uloženy ostatky matky sv. Zdislavy Sibyly, sester Eufemie a Elišky, švagra a zakladatelel kláštera Bočka ze Zbraslavi, švagra a vykonavatele zakladatelské závěti Smila z Lichtenburka, neteří Bohunky, Kateřiny a Adelheid a synovců Smila a Gerharda.
     Od svého raného období požívá klášter zvláštní ochrany papežského stolce i českých králů a úspěšně se rozvíjí až do období husitských válek. V roce 1422 je klášter napaden a rozvrácen husitským vojskem. V dalších letech chátrá. K obnově kláštera dochází v letech 1437 až 1439 přičiněním významného příslušníka zakladatelského rodu, tehdejšího zemského  správce Jiřího z Kunštátu a z Poděbrad, pozdějšího českého krále. Od roku 1462 z rozhodnutí papeže Pia II užívají žďárští opaté pontifikálie.
     Další velkou zkouškou prochází klášter na počátku 17. století. Kolem roku 1600 se  vyhrocují mocenské a majetkové konflikty mezi opatem a olomouckým biskupem knížetem Františkem kardinálem Dietrichsteinem, který prosadil papežské rozhodnutí o připojení Žďáru k biskupským stolním statkům. V roce 1614 tato krize vrcholí právním zánikem kláštera který se i se všemi  statky stává osobním   majetkem    Františka kardinála  Dietrichsteina. Jeho dědic synovec Maxmilián prodává v roce 1638 klášter zpět cisterciákům, kteří se však touto koupí na dlouhá léta zadlužili.
     V letech 1705 až 1738 stála v čele kláštera jedna z jeho nejvýznamnějších osobností, opat Václav IV. Vejmluva,  za  něhož byla  provedena světově proslulým architektem Janem Blažejem Santinim - Aichlem velkorysá barokizace kostela a kláštera. Toto období je považováno za dobu největšího architektonického a uměleckého rozkvětu kláštera. Ten však v roce 1737 postihl zhoubný požár, který téměř zcela strávil mnohaleté úsilí svých budovatelů. Opat Vejmluva podlehl bolesti ze zničeného díla následujícího roku.
     Vejmluvovi následovníci na opatském stolci znovu budují ztracenou nádheru. V okamžiku, kdy je cíl nadosah přichází pro klášter rána z nejtěžších. V roce 1784 úmyslně založený požár znovu poničil celý klášter i s kostelem.   Na žádost posledního opata Steinbacha byl klášter zrušen. Konventní kostel byl po  požáru opraven a v roce 1786 prohlášen za kostel farní. Původní cisterciácké žďárské panství vydražil nejvyšší maršálek království českého Josef Vratislav z Mitrovic, závětí  z  r. 1830  připadl  majetek  dědicům knížete Dietrichsteina, aby se posléze dostal do majetku rodiny Clam - Gallasovy a Eleonory Kinské. Rodině Kinských bylo žďárské panství navráceno v majetkových restitucích po roce 1989.
     V roce 1952 byl farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše komunisty vyvlastněn. K navrácení kostela došlo v roce 2004. Od roku 2005 probíhaly v interiéru kostela práce na architektonické a umělecké obnově interiéru, s cílem vrátit mu podobu z doby vrcholně barokního rozkvětu. Vnitřní architektonická obnova byla úspěšně dokončena v roce 2008.
     Začátek roku 2009 přinesl naplnění jedné ze snah o zvýšení prestiže tohoto významného místa. Papež Benedikt XVI. vyhověl žádosti farnosti a 5. ledna udělil farnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše titul „bazilka minor“.

Z farního kalendáře

27.05.2017   10:00
Zelená hora
Pouť motorkářů 2017
Pietní vzpomínka
28.05.2017   09:00
Bazilika
První svaté přijímání 2017
První svaté přijímání ve farnosti Nanebevzetí Panny Marie Žďár II - Klášter
28.05.2017   12:00
Počítky
Pouť Navštívení Panny Marie
Pouť Navštívení Panny Marie v Počítkách
10.06.2017   18:00
Křížová chodba
Modlitby matek - červen 2017
Modlitby matek - červen 2017

TOPlist