|
chronologie
|
popis události
|
|
kontext historický
|
kontext architektonic-ký a umělecký
|
|
|
|
973
|
|
zřízeno pražské biskupství
|
|
984
|
|
biskup pražský Vojtěch světí dřevěný kostel na území dnešního Žďáru[1][1]
|
|
1063
|
|
zřízeno biskupství v Olomouci
|
|
1098
|
|
založeno první cisterciácké opatství v Citeaux
|
|
1115
|
|
založeno opatství v Morimond
|
|
1119
|
|
papež Kalixt II. schvaluje cicsterciácký řád
|
|
1127
|
|
založeno opatství Ebrach
|
|
1142
|
|
velmož Miroslav (patrně z rodu Markvarticů) zakládá první cisterciácké opatství na českém území v Sedlci u Kutné Hory
|
|
1144
|
|
založeno opatství Plasy
|
|
1145
|
|
založeno opatství Nepomuk / Pomuk /
|
|
1196
|
|
založeno opatství Osek
|
|
1204
|
|
založeno opatství Velehrad
|
|
1233
|
|
Konstancie Uherská zakládá opatství Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova
|
|
1232-1234
|
|
Jan z Polné se obrací na osecký klášter s žádostí o založení cisterciáckého kláštera na svém území
|
|
1235
|
|
uvedení cisterciáckých mnichů z Oseka do Nížkova, založení provizorního sídla „Cella sancti Bernardi“
|
|
1240
|
|
vizitace oseckého opata Slávka zjišťuje závažné nedostatky ve hmotném zajištění konventu, které vedou ke zrušení nížkovské fundace
|
|
1240-1241
|
|
likvidace cisterciácké komunity, definitivní konec nezdařené fundace Jana z Polné v Nížkově
|
|
kol. 1250
|
|
záměru založit rodový klášter[2][2] se ujímá přední moravský velmož Přibyslav z Křižanova, shromažďuje prostředky a před smrtí pověřuje realizací záměru svého zetě Bočka ze Zbraslavi
|
|
1251
|
|
smrt Přibyslava z Křižanova
|
|
1251 a 1252
|
|
generální kapitula nařizuje opakované vizitace vybraného místa pro stavbu kláštera
|
|
1252
|
|
založeno opatství Žďár / dle cisterciácké datace 5.2.1251/, příchod prvních řeholníků
(morimondská linie filiace cisterciáckých klášterů: Morimond – Ebrach – Pomuk – Žďár)
|
|
1252
|
|
moravský markrabě Přemysl potvrzuje Bočkovu donaci
|
|
|
3. květen 1253
|
v den svátku nalezení sv. Kříže svěceny základy zděného konventního kostela založeného ke cti Nanebevzaté Panny Marie a spolupatrona sv. Mikuláše
|
|
1253
|
|
papež Inocenc IV. souhlasí s fundací a přijímá klášter do zvláštní ochrany
|
|
1255
|
|
Boček ze Zbraslavi odkazuje svůj veškerý majetek ve prospěch kláštera, v prosinci umírá a je převezen ze Znojma
|
|
1255
|
|
vykonavateli Bočkovy závěti se stali jeho švagr Smil z Lichtenburka a bratr Kuna
|
|
1256
|
|
Boček ze Zbraslavi je v lednu dočasně (provizorně) pochován v rozestavěném kostele
|
|
1256 – 1269
|
|
Smil z Lichtenburka pokračuje v díle a hmotně zabezpečuje klášter[3][3]
|
|
|
1256-1259
|
za opata Walthelma intenzivně pokračuje stavba kostela
|
|
|
1257
|
založena Studniční kaple P.Marie, kultovní místo a symbol žďárských cisterciáků
|
|
|
kol.1260
|
rozestavěný kostel mohl dosahovat již koruny obvodových zdí, byla zaklenuta kaple sv. Petra (dnes kaple Zvěstování Panny Marie)
|
|
|
1259-1262
|
v konventním kostele NPM konsekrován první známý oltář zasvěcený sv. Petru
|
|
1261
|
|
olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka potvrzuje donaci kláštera po smrti Bočka ze Zbraslavi
|
|
1262
|
|
umírá paní Sibyla, manželka Přibyslava z Křižanova, tchyně Bočka ze Zbraslavi a Smila z Lichtenburka a matka sv. Zdislavy a odkazuje všechen svůj majetek klášteru
|
|
|
1262
|
vysvěcena Smilem z Lichtenburka darovaná kaple Panny Marie, postavená uvnitř dispozice konventního kostela NPM - později zbořena, provedeno vytýčení definitivního opatského dvorce
|
|
|
asi 1263
|
stavebně dokončena východní část kostela s presbytářem s bočními kaplemi a transeptem a část hlavní lodi pro mnišský chór, dokončena křížová chodba
|
|
|
1263
|
zahájena stavba nové budovy kláštera jako sídla členky zakladatelské rodiny paní Eufemie, dcery Sybily a Přibyslava z Křižanova, manželky Bočka ze Zbraslavi a sestry sv. Zdislavy
|
|
1263-1276
|
|
ustálen konvent a za opata Winricha z Valdsas se stěhuje z dřevěného srubového provizoria v místě tzv. Starého dvora do zděného kláštera
|
|
|
1264
|
Bočkovy pozůstatky přeneseny při příležitosti slavnostního posvěcení oltářů sv. Jana Křtitele a sv. Jakuba do kaple v jižní boční lodi kostela NPM [4][4]
|
|
1268
|
|
papež Alexandr IV. dává klášteru právo konat na jeho území bohoslužby i mimo vlastní klášter a povoluje pohřbívání zájemců mimo okruh zakladatelských rodů v klášterním chrámu
|
|
1269
|
|
smrt Smila z Lichtenburka, pochován v klášterní kapli Panny Marie[5][5]
|
|
|
1269-1276
|
dokončována hrubá základní stavba konventního kostela NPM, kapitoly a opatství
|
|
1272
|
|
papež Řehoř X. přijímá klášter do zvláštní ochrany čímž ho připoutal k přímé papežské správě a učinil jej nezávislým na diecézním biskupovi [6][6]
|
|
|
1273-1276
|
střecha konventního kostela NPM pokryta cihelnou pálenou krytinou
|
|
1279
|
|
zemřela Eufemie, pohřbena v rodové hrobce
|
|
1284
|
|
klášter získává od Václava II patronaci v Blučině, zde zřizují řeholníci dvůr v němž patrně soustřeďují vinné desátky z jihomoravských vinic
|
|
po r.1300
|
|
umírá autor Kroniky kláštera Žďárského, mnich Jindřich Řezbář
|
|
1312
|
|
smrtí Smila z Obřan, vnuka zakladatele kláštera Bočka ze Zbraslavi vymírá zakladatelský rod
|
|
1315
|
|
český král Jan Lucemburský potvrzuje klášteru dosavadní privilegia a vyjímá klášter z pravomoci zeměpanských úřadů
v případě, že se mniši zdržovali mimo klášterní území
|
|
1316-1323
|
|
Jindřich z Lipé a Jindřich z Lichtenburka, nástupníci po rodu pánů z Obřan potvrzují klášteru všechna dosavadní obdarování
|
|
1338
|
|
markrabě Karel klášteru uděluje významné právo soudit hrdelní přečiny
|
|
|
1352
|
první písemná zmínka o dvojlodní kapli, předchůdkyni kostelíka sv. Markéty
|
|
1353
|
|
český král Karel IV. potvrzuje veškeré donace a privilegia kláštera, získané od jeho předků, duchovních a církevních osob
|
|
1422
|
|
kostel a klášter napaden a vypálen husitským vojskem, vedeným Žižkovými hejtmany Bořkem z Miletínka a Viktorinem z Kunštátu, mniši byli vyhnáni a mnozí povražděni
|
|
|
1422-1437
|
chátrání opuštěného vypáleného kláštera a kostela, došlo ke zřícení podstatné části klenby
|
|
1437-1439
|
|
pravděpodobně správce země Jiří z Poděbrad uvádí opět cisterciáky do Žďáru
|
|
|
po r. 1450[7][7]
|
zhotovení donátorské nástěnné malby v presbytáři kostela NPM
|
|
|
/2007/
|
novodobé odkrytí nástěnné malby
|
|
1462
|
|
papež Pius II. uděluje žďárským opatům právo užívat pontifikálie
|
|
|
po 1462
|
zhotovena doposud dochovaná výzdoba obou závěrových kaplí, malba na jižní zdi závěrové kaple severní boční lodi znázorňuje symbolické udělení pontifikálií žďárskému opatu
|
|
1488
|
|
Matyáš Korvín vrací klášterní panství Jindřichovi staršímu z Münsterberka, synovi krále J. z Poděbrad
|
|
|
do r. 1479
|
zřízení definitivních pohřebišť zakladatelských rodů pánů z Obřan a pánů z Lichtenburka v bočních závěrových kaplí, přenesení všech dochovaných ostatků do jednoho místa
|
|
1498
|
|
knížata z Münsterberka povolují konventu aby si v případě vymření rodu sám zvolil své ochránce
|
|
|
před r.1540
|
známy již první klášterní varhany
|
|
1551
|
|
papež Julius III. uděluje opatu Václavovi III. titul světícího biskupa olomouckého a titulárního biskupa nikopolského[8][8] a zbavuje jej povinnosti trvale sídlit ve Žďáru
|
|
|
1556
|
nová konsekrace, opat Václav III. světí opravený konventní kostel
|
|
|
1561
|
vsazen náhrobní kámen opata Václava III. do pilíře druhého mostu u kláštera (v dnešní Dvorské ulici)
|
|
|
/1942/
|
kámen přenesen do interiéru konventního kostela a osazen ve stěně severní boční lodi
|
|
1588
|
|
Karel Münsterberský v rámci urovnání svých dluhů předává klášter olomouckému biskupovi Stanislavu Pavlovskému, ze Žďáru se stává biskupský manský statek, počátek krize kláštera
|
|
kol. 1600
|
|
vyhrocené konflikty mezi opatem a Františkem kardinálem Dietrichsteinem, kardinál zatěžuje klášter vysokými dávkami, na opatské místo se snaží prosadit velehradského opata, z kláštera nechává odvézt varhany, snaha o přivtělení kláštera ke stolním statkům olomouckého biskupství
|
|
1606
|
|
papežské rozhodnutí připojuje Žďár k biskupským stolním statkům
|
|
1614
|
|
vrcholí první krize kláštera jeho právním zánikem
|
|
|
1614
|
Dietrichsteinův správce Kratzer boří část kvadratury, zaniká jádro raně gotické a z původní křížové chodby kolem Rajského dvora zůstává pouze Studniční kaple Panny Marie, jsou prováděny stavební úpravy pro nástup františkánů
|
|
|
po r. 1614
|
opatský dvorec stavebně adaptován na zámek
|
|
asi 1615
|
|
do uvolněného kláštera přichází františkáni a zřizují noviciát
|
|
1615-1618
|
|
bývalý klášter se všemi statky se stává osobním majetkem olomouckého biskupa knížete Františka kardinála Dietrichsteina; moravské stavy vzápětí konfiskují kardinálův majetek a prodávají ho jeho nekatolickému příbuznému Zikmundovi Dietrichsteinovi
|
|
po r. 1621
|
|
kardinál Dietrichstein po porážce stavovského povstání získává majetek zpět
|
|
1634-1636
|
|
biskup kníže František kardinál Dietrichstein pořizuje
poslední vůli a ustanovuje dědicem synovce Maxmiliána
|
|
1638
|
|
Maxmilián prodává po dvou letech žďárské zboží zpět cisterciákům, kteří se touto koupí na dlouhá léta zadlužili
|
|
1639
|
|
odchod františkánů, cisterciáci obnovují protoopatem Janem Greifenfelsem žďárské opatství a klášter
|
|
|
1639
|
prostorová úprava bočních závěrových kaplí, zmenšení zakladatelských pohřebišť do dnes známé podoby, přenesení všech dochovaných ostatků do jednoho místa
|
|
1640
|
|
akt prodeje je ukončen předáním listin opatovi
|
|
1642-1654
|
|
švédská vojska opakovaně pustoší klášter
|
|
1648
|
|
řádová kapitula v Praze schvaluje návrh opata Greifenfelse aby z důvodu zadlužení a zpustošení kláštera nebylo místo opata obsazováno a klášter řídili vizitátoři a pověření koadjuktoři
|
|
|
1642-1654
|
poničení donátorské nástěnné malby v presbytáři chrámu švédskými vojáky
|
|
1640-1654
|
|
postupné kroky k obnovení činnosti a záchraně kláštera po švédském pustošení
|
|
|
1653
|
konv.kostel NPM je vybílen a přitom jsou zabíleny původní gotické fresky i malby z let 1578 – 1588
|
|
|
1666
|
instalována kovaná mříž „lettr“, oddělující chórovou část od západní poloviny kostela
|
|
|
1667
|
kostel získává nedochovanou raně barokní podobu
|
|
1670
|
|
narození pozdějšího opata V. Vejmluvy
|
|
1676
|
|
obnovení opatské funkce, pozastavené rozhodnutím řádové kapituly z r. 1648
|
|
1677
|
|
narození architekta J.B.Santiniho
|
|
1689
|
|
klášter i kostel je vypálen rukou žháře
|
|
|
1691
|
velmi průměrný varhanář Pavel Roskoš z Brna je pověřen stavbou nových varhan, které však nebyly zcela funkční
|
|
|
1692
|
požárem poškozený kostel je opraven a vymalován, ve Žďáře usedlý sochař Jakub Staenhübel dokončuje zakázku na stavbu hlavního oltáře v konventním chrámu, významný slezský malíř M. L. Willmann pro oltář namaloval skvělý dvojobraz Nanebevzetí Panny Marie; v témže roce pořízena nová kazatelna
|
|
|
konec 17. stol.
|
pořízeno 48 vyřezávaných sedadel chórových
lavic konventního kostela NPM
|
|
|
1700
|
zřízena nová sakristie, přistavěná k východní obvodové stěně
|
|
|
1701
|
stavba vrcholně barokního kostelíka sv. Markéty na místě původní kaple, do okruhu autorů je vřazen i J.B.Santini[9][9]
|
|
|
1701-1706
|
sochař J. Staenhübel zhotovil 8 dalších oltářů s obrazy od žďárského malíře Tomáše Šabarta, vše zničeno za požáru v r. 1737
|
|
1705- 1738
|
|
opatem kláštera Václav IV. Vejmluva, za něhož je provedena Santinim velkorysá barokizace kostela a kláštera, toto období je považováno za dobu největšího rozkvětu kláštera
|
|
|
kol.1708
|
Simone Gionima maluje řadu fresek a obrazů; většina obrazů byla při požáru r.1737 vážně poškozena nebo shořela
|
|
1706
|
|
první písemná zmínka o architektu J.B.Santinim, který ve společnosti sochaře M.V.Jäckela navštěvuje Žďár
|
|
|
1706
|
M.V.Jäckel realizuje kamennou skulpturu P. Marie na vrcholu sloupu klášterní kašny na 1. nádvoří
|
|
|
1709
|
zřízen Dolní hřbitov (Nejsvětější Trojice) podle projektu J.B.Santiniho,
|
|
|
1709
|
M.V. Jäckel tvoří dřevěnou polychromovanou skulpturu P.Marie s Ježíšem, která se stala symbolem Žďárských cisterciáků - nyní v Muzeu knihy
|
|
|
1706 - 1709
|
J. B. Santini provádí rozsáhlé barokní úpravy konventního kostela NPM
|
|
|
1710
|
instalace nových Sieberových varhan do konventního kostela NPM, řezbu skříní patrně dle Santiniho návrhů zhotovila dílna M.V. Jäckela[10][10]
|
|
|
13. srpen 1719
|
zahájení stavby poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře dle projektu J. B. Santiniho, stavitelem Donat Morazzi a jeho syn Donat Theodor Morazzi
|
|
|
16. květen 1720
|
dle barokní zvyklosti probíhá svěcení poutního kostela v již rozestavěné stavbě
|
|
|
1720
|
výstavba zemědělského dvora Lyra nad západním břehem Bránského rybníka, výstavba klášterního hospice „U tří hvězd“, určeného pro světské hosty kláštera
|
|
|
1720
|
oprava a nové zaklenutí a zastřešení studniční kaple, provedena interiérová výzdoba, nástavec s kladkou osazen Jäckelovou sochou trůnící P. Marie s dítětem
|
|
31. květen 1721
|
|
beatifikace (blahořečení) Jana Nepomuckého
|
|
|
1721
|
dokončena hrubá stavba poutního kostela
|
|
|
27.září 1722
|
slavnostní vysvěcení poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
|
|
1723
|
|
zemřel Jan Blažej Santini Aichl ve věku pouhých 46 roků
|
|
1724
|
|
založení klášterní šlechtické akademie
|
|
|
1724-1727
|
stavba budovy šlechtické akademie s konírnou a zahradou
|
|
1729
|
|
svatořečení bl. Jana Nepomuckého
|
|
|
1730-1735
|
Theny tvoří kamenné sochy pro hlavní oltář i dřevořezby oltářního nástavce
|
|
|
1733-1735
|
Theny tvoří dřevěný oltář Zvěstování Panny Marie pro jižní kapli konv. kostela NPM
|
|
|
1734-1735
|
Theny tvoří dva kamenné cheruby na hlavní oltář konv. kostela NPM
|
|
|
do r. 1734
|
stavba reprezentativní prelatury s freskovou výzdobou K.F.A.Töppera
|
|
|
1735
|
nová barokní úprava mauzolea zakladatelských rodin v presbytáři
|
|
1735
|
|
osmidenní oslavy 500 let od uvedení mnichů do Nížkova (500 let trvání cisterciáckého kláštera) a 30 let od uvedení V. Vejmluvy do funkce opata
|
|
1737
|
|
žhář zapaluje celý klášter , z konventního kostela NPM je ruina, část stavby se zřítila, opat Václav Vejmluva byl raněn mrtvicí
|
|
1738
|
|
umírá opat Václav Vejmluva
|
|
1739
|
|
opatem zvolena další významná osobnost kláštera Bernard Hennet
|
|
1740
|
|
další požár klášterních budov, zrušena šlechtická akademie
|
|
|
1749
|
pořízena krycí deska opatské krypty pod podlahou konv. kostele NPM
|
|
|
po r. 1750
|
stavba letní prelatury s letním refektářem v klášterní zahradě
|
|
|
po r. 1751
|
realizován nový kamenný most přes Sázavu
|
|
|
asi 1761-1766
|
nový most doplněn sochami světců
|
|
|
1752-1755
|
zřízeno šest nových oltářů v konv.kostele NPM,
|
|
|
pol.18.stol.
|
Thenyho řezbářská a sochařská dílna zhotovuje další sochy do konv. kostela, zejména dokončuje výzdobu
chórových lavic
|
|
1770
|
|
smrt opata Bernarda Henneta
|
|
1770
|
|
volba předposledního opata Otto Logcka z Netky
|
|
1770-1782
|
|
odprodej některých statků těžce zadluženého kláštera
|
|
1772
|
|
další zhoubný požár kláštera
|
|
|
1780
|
významný brněnský sochař Ondřej Schweigl zhotovuje pro kostel NPM hodnotné štukové plastiky, u nichž se poprvé objevují rysy klasicismu
|
|
1782
|
|
posledním opatem zvolen Otto Steinbach z Kranichsteina
|
|
1784
|
|
úmyslně založený požár poničil celý klášter, konventní kostel NPM i svatojanský poutní kostel s ambity na Zelené hoře
|
|
1784
|
|
na žádost opata Steinbacha klášter zrušen; vlastníkem celého majetku se stává c.k. instituce Moravský náboženský fond
|
|
|
1784-1787
|
konventní kostel zůstává po požáru bez střechy a oken a tak je zničen další mobiliář, pokud nebyl rozkraden,
po požáru opravena pouze část konventní budovy u kostela pro farní úřad a sklepy pro pivovar, zbývající část kvadratury postupně rozebírána na stavební materiál
|
|
1786
|
|
konventní kostel prohlášen za farní
|
|
|
1810
|
část konventu ( prostor bývalé lékárny) upravena na faru, kostel povinně musel státu odevzdat část svého nejvzácnějšího liturgického mobiliáře
|
|
1826-1830
|
|
žďárské panství vydražil nejvyšší maršálek království českého Josef Vratislav z Mitrovic, závětí z r. 1830 připadl majetek dědicům knížete Dietrichsteina, aby se posléze dostal do majetku rodiny Clam - Gallasovy a Eleonory Kinské, s vlastnictvím majetku byla spojena povinnost péče o farní kostel
|
|
|
1838
|
farní kostel NPM zcela vyloupen, stavba konventu z větší části zbořena
|
|
|
1844
|
stěny sakristie upraveny novou fasádou stavitelem J.P.Jöndlem
|
|
|
1851
|
studniční kaple v místě vstupu doplněna třemi novogotickými pilíři a upravena tak na desetibokou stavitelem J. Boučkem
|
|
|
1862
|
zboření severního křídla křížové chodby kláštera
|
|
|
1902 - 1904
|
pokus o puristickou rekonstrukci interiéru konventního kostela NPN, po regotizaci závěrových kaplí a jižní boční lodi práce ukončeny
|
|
|
1904
|
poslední známé provedení výmalby interiéru kostela NPM
|
|
|
1942
|
náhrobní kámen opata Václava III. přemístěn z mostního pilíře a zazděn do severní zdi konv. kostela NPM
|
|
|
1947
|
otevřena tumba z 15. století v jižní kapli Zvěstování PM v konventním kostele, provedení antropologického průzkumu hrobky zakladatelů kláštera
|
|
1952
|
|
komunistické vyvlastnění církevního majetku – kostel NPM i areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého byly vynuceně převedeny pod státní správu
|
|
|
1955
|
otevřena hlavní opatská krypta a proveden zběžný průzkum; zjištěny pozůstatky řady opatů počínaje
Janem IX Greifenfelsem, zjištěno, že rakev opata Vejmluvy otevřena již dříve násilím, krypta posléze znovu uzavřena
|
|
1955-1957
|
|
archeologický průzkum kvadratury kláštera vedený dr. Jaroslavem Králem z Archeologického ústavu ČSAV Brno
|
|
|
1973-1984
|
zrekonstruováno torzo západní části kvadratury vedle budovy fary
|
|
1994
|
|
zápis areálu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO
|
|
2004
|
|
archeologický průzkum v prostoru bývalé křížové chodby v budově fary
|
|
|
2004
|
provedena celková obnova křížové chodby – adaptace na víceúčelový farní sál
|
|
2004
|
|
8.12. podpis smlouvy o bezúplatném převodu kulturní památky – konventního kostela NPM ze státu na Římskokatolickou církev
|
|
2005
|
|
od 17.2. konventní kostel NPM zapsán na listu vlastnictví Římskokatolické farnosti ve Žďáru nad Sázavou 2
|
|
|
2005
|
v září započato s celkovou obnovou interiéru kostela, cílem kvalitativní návrat architektonického a uměleckého výrazu interiéru do doby největšího rozkvětu kláštera
před r. 1737
|
|
|
2005
|
nález gotického ostění a tumby v jižní boční zdi konventního kostela NPM, pravděpodobné místo prvního přenesení ostatků zakladatele kláštera Bočka ze Zbraslavi v r.1264, kosterní pozůstatky nenalezeny[11][11]
|
|
|
2005-2008
|
restaurování barokního mobiliáře sakristie
|
|
|
červenec 2008
|
dokončení stavební části obnovy interiéru kostela
|
|
|
30. srpna 2008
|
konsekrace nového obětního stolu – oltáře sv. Zdislavy
|
|
5. leden 2009
|
|
povýšení farního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše na Baziliku Minor
|