autor: www.paulinky.cz    |   datum: 14.11.2010  |  

Myšlenka na 33. neděli v mezidobí 2010

Když někteří mluvili o chrámu, jakými krásnými kameny a pamětními dary je ozdoben, řekl Ježíš: „Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozbořeno.“
Zeptali se ho: „Mistře, kdypak se to stane? A jaké bude znamení, že to už nastává?“  
Viz Lk 21,5-19

E-vangelium on-life  

V době, kdy došlo k finální redakci Lukášova evangelia, byl Jeruzalémský chrám pravděpodobně už zničený. Prvotní adresáti tohoto evangelia (podle všeho obyvatelé Sýrie či Řecka) asi vůbec neměli představu, jakými krásnými kameny a pamětními dary byl chrám ozdoben. Je-li pravdou, že už několik let ležel v rozvalinách, asi sotva se trápili otázkou, jaká znamení mají zničení chrámu i zpustošení Jeruzaléma předcházet. Proč jim tedy evangelista věnuje tolik prostoru? Proč se dále tak podrobně věnuje předpovědím o soužení, které mělo dolehnout na Jeruzalém (viz Lk 21,20-24), jestliže bylo po něm už několik let, a dokonce, jestliže tam většina čtenářů těchto slov nikdy v životě ani nebyla? Proč se těmito slovy máme zabývat my, kteří jsme od místa jejich dějiště vzdáleni tisíce let v času i tisíce kilometrů v prostoru?

Evangelistovi evidentně záleží na tom, aby jeho čtenáři věděli, že Ježíšovy předpovědi o zničení Jeruzalémského chrámu se už splnily. Toto ujištění jim má sloužit jako znamení, že stejně spolehlivá jsou i ostatní Ježíšova slova, jejichž naplnění prozatím ještě nevidí. Přesvědčení o tom, že Ježíšova slova se neminou naplnění, je však nemá vést k ochromujícímu strachu z toho, že určitě přijdou války, vzpoury, zemětřesení, hlad, mor, hrozné úkazy a pronásledování. Naopak, jsou zdrojem spolehlivé útěchy, protože pokaždé, když vidí, že se plní tyto předpovědi, mohou se spolehnout, že se plní i Ježíšův příslib: „Já vám dám výmluvnost i moudrost. Ani vlas z hlavy se vám neztratí. Trpělivostí zachráníte svou duši.“