autor: www.paulinky.cz
|
datum: 10.02.2013 |
Myšlenka na 5. neděli v mezidobí 2013
Toho roku, kdy zemřel král Uzijáh, viděl jsem sedět Pána na vysokém a vznešeném trůnu, lem jeho roucha naplňoval svatyni. Nad ním stáli serafové. Jeden volal na druhého: „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy.“ Čepy prahů se chvěly tímto voláním a dům se naplnil dýmem. Tu jsem zvolal: „Běda mně, je se mnou konec! Vždyť jsem člověk nečistých rtů, mezi lidem nečistých rtů bydlím, a Krále, Hospodina zástupů, jsem viděl svýma očima!“ Tu ke mně přiletěl jeden ze serafů, v ruce měl rozžhavený kámen, který vzal kleštěmi z oltáře. Tím se dotkl mých úst a řekl: „Hle, dotklo se to tvých úst, zmizela tvá nepravost, bude smyt tvůj hřích!“ Pak jsem slyšel hlas Páně, jak praví: „Koho mám poslat, kdo nám půjde?“ Řekl jsem: „Zde jsem, mne pošli!“
Iz 6,1-2a.3-8
Jak lze popsat zkušenost setkání s Bohem? Každý, kdo v životě jakýmkoliv způsobem pocítil „Boží dotek“, ví, že i ta nejsilnější slova jsou pouze chabým stínem toho, co se odehrálo. V podání proroka Izaiáše je setkání s Hospodinem zkušeností, která zasahuje prostě všechny lidské smysly – zrak (viděl jsem Pána), sluch (serafové, kteří volají: „Svatý, svatý...“), čich (dým, který naplňuje svatyni), hmat i chuť (dotek rozžhaveného kamene na ústech). Člověk je Hospodinovou přítomností natolik uchvácen, že v jeho životě není nic, co by nebylo zasaženo. Hloubku této zkušenosti lze jen stěží vystihnout slovy a každý člověk by ji vyjádřil zcela osobitě, způsobem, který je vlastní pouze jemu. Nicméně ačkoli je způsob setkání s Bohem u každého člověka specifický, to podstatné je všem společné. Z Izaiášova podání lze vystihnout alespoň tři charakteristické znaky autentického setkání s Hospodinem:
1. Vědomí své vlastní malosti a hříšnosti: „Běda mně, je se mnou konec! Vždyť jsem člověk nečistých rtů...“
2. Poznání, že očištění a odpuštění je Hospodinovým dílem, nikoliv výsledkem vlastního úsilí: „Tu ke mně přiletěl jeden ze serafů, v ruce měl rozžhavený kámen, který vzal kleštěmi z oltáře. Tím se dotkl mých úst a řekl: »Hle, dotklo se to tvých úst, zmizela tvá nepravost, bude smyt tvůj hřích!«“
3. Ochota a touha být k dispozici Hospodinovým záměrům: „Pak jsem slyšel hlas Páně, jak praví: »Koho mám poslat, kdo nám půjde?« Řekl jsem: »Zde jsem, mne pošli!«“