Varhany v bazilice

Vzácný barokní nástroj pravděpodobně z dílny Jana Davida Siebera podle architektonického konceptu Jana Blažeje Santiniho-Aichla je mimořádným dílem varhanářského umění ve střední Evropě. V následujících pěti letech si jeho restaurování vyžádá až pět milionů korun. Část prostředků je pokryta z dotace Kraje Vysočina a Města Žďár nad Sázavou, ale velkou část bude nutné uhradit z vlastních prostředků.

Jak mohu pomoci?

Vypěstujte muškát

U příležitosti poutní slavnosti Nanebevzetí Panny Marie letos vyzdobíme baziliku vlastnoručně vypěstovanými muškáty. Můžete nám pomoci jak svou prací (vypěstováním muškátu), tak příspěvkem na související náklady (50 Kč). Na sazeničky však můžete přispět i libovolnou vyšší částkou, která bude určena právě na restaurování varhan.

Na varhany můžete také přispět na následující číslo účtu: 1622135369 / 0800

Slovo restaurátora

„Jedná se o nástroj neobyčejně cenný, krásný a unikátní mimo jiné i výtvarným řešením a umístěním. Cílem restaurování je především jeho záchrana a navrácení památkových a zvukových hodnot, a to na dlouhá léta. Chceme přitom postupovat tak, aby zůstal co nejdéle funkční, proto jsme práci začali restaurováním měchové soustavy, kterou v současnosti nahrazuje měch provisorní, a varhany je možno používat k doprovodu liturgie, třebaže ve stavu velice bídném.”

MgA. Dalibor Michek, varhanář – restaurátor

Z odborné literatury

Dojem neplatnosti gravitace

Empory a portiky v transeptu žďárského klášterního kostela patří k individuálně nejvyhrocenějším výkonům umělecké fantazie Jana Blažeje Santiniho.

Prof. PhDr. Mojmír Horyna

„Zcela radikálně však zasáhl Santini do prostoru transeptu chrámu, k jehož čelním stěnám připojil portikové vestavby, a na rozhraní čtverce křížení a ramen transeptu pak vyklenul mostové varhanní empory (chóry). Subtilní hmoty těchto empor, podklenuté velmi plochými valenými klenbami, byly ve středech „přetíženy“ masivními čtyřbokými varhanními skříněmi, jejichž objemy částečně přesahují přes nosné konstrukce dále do prostoru. Konvexní a konkávní křivky, formující čela empor ve střední části, se srážejí v ostrých lomech a hranách. Dřevěné parapety empor jsou dekorovány barokně-gotickými kružbovými vzorci. (…) Vsazení varhanních empor s mohutnými skříněmi do ramen transeptu výrazně graduje prostor chóru a kněžiště konventního chrámu, když na jejich styku vytváří jakousi lehce zastíněnou, přechodovou mezisféru (v prostoru křížení), která připravuje výraznou expozici prozářeného kněžiště s dominantou hlavního oltáře. (…)

Vysoce originální a konstrukčně odvážný výkon však představují především štíhlé a vznosné „mostové“ varhanní empory. Santiniho oblíbené, tektonicky paradoxní téma subtilní podpory a přetíženého břemene zde dospělo až k šokující formulaci, vzbuzující dojem neplatnosti gravitace, neplatnosti tektonických zákonů architektonické skladby, či naopak neskutečné přeludnosti této realizace. Neméně pozoruhodná a vybroušená je zde i sanitního práce s architektonickým detailem. Kvazižebrový vzorec na podhledu empor je transformován ve zcela autonomní, grafický obrazec. Žebro, proměněné v inverzně vpadlý pás připomene některé „žebrové“ kompozice kleneb u Francesca Borrominiho (kaple Collegia di Propaganda Fide).“

Mojmír Horyna: Jan Blažej Santini-Aichel, Univerzita Karlova, Praha 1998

Dokonalý soulad

Musíme obdivovat varhanářův důvtip, že dokázal postavit tak velký nástroj na tak malé ploše.

Prof. PhDr. Jiří Sehnal

„Jan David Sieber je dnes řazen k nejlepším evropským varhanářům své doby. Byl jediným varhanářem u nás, který tehdy stavěl varhany až s třemi manuály a pedálem a disponoval ve svých velkých dílech jazýčkové rejstříky, které byly u nás po třicetileté válce opomíjené. Své největší varhany se 40 rejstříky postavil roku 1714 v kostele sv. Michala ve Vídni. Po restaurování roku 1987 proslulým varhanářem Jürgenem Ahrendem patří tyto varhany k nejvzácnějším historickým varhanám v Rakousku. V České republice se dochovaly Sieberovy varhany v původním stavu pouze v Polné a ve Žďáru. Varhany v Polné mají na dvou manuálech a v pedálu 31 rejstříků, varhany ve Žďáru nad Sázavou jsou skromnější, neboť mají jen 18 rejstříků.

Sieberovo autorství žďárských varhan je doloženo pouze nepřímo. V nástroji nebyl totiž nalezen žádný záznam, který by prokazoval jeho autorství. Tento argument však nemá velkou váhu, protože Sieber se neopodepsal ani ve varhanách v Polné ani u sv. Michala ve Vídni. (…)

Skříň varhan je řešena zcela mimořádně. Při pohledu zdola připomíná kapličku nebo ještě spíše monstranci, kde hostii zastupují píšťaly. Dojem monstrance je umocněn i nápadným zúžením skříně v jejím postamentu. (…) Dokonalý soulad kruchty s varhanami se vysvětluje tím, že obojí je dílem Sanitního. Lze proto předpokládat, že Santini předal Síeberovi ideový nákres varhanního korpusu, podle kterého měl varhanář vyřešit rozmístění píšťal v prospektu i jednotlivých rejstříkových řad uvnitř.“

Jiří Sehnal: Varhany cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou, in Sedm a půl století, Žďár nad Sázavou 2002

Informace o nástroji a restaurování budeme průběžně zveřejňovat na těchto stránkách.

Z farního kalendáře

19.10.2017   20:00
Studniční kaple
Novéna za nemocné - 19.10.
Růženec ve studniční kapli
20.10.2017   18:00
Bazilika, křestní kaple
Novéna za nemocné - 20.10.
Růženec v křestní kapli
21.10.2017   16:00
Zelená hora
Novéna za nemocné - 21.10.
Růženec na Zelené hoře

TOPlist