autor: Anna Kohoutková    |   datum: 28.07.2011  |  

13. expedice – UKRAJINA 2011

Ukrajina, krajina krajně ukrytá, Karpatami pokrytá. Stala se mým prázdninovým středobodem. Než jsem do 365,25 dne napočítala, seděla česko-ukrajinská posádka v pohodlí bílé expediční Scanie.

Cesta k hranici, kde se lidé loučí s domovinou, byla hladká a veselá, ale pak nás čekalo už jen drncání po ukrajinských silnicích. Ovšem úsměv přešel maximálně řidiče Aleše a jeho kápoše Mirka. Ne vždy jsme se přemisťovali za pomoci našeho vozu. Vyzkoušeli jsme i místní dopravu, tzv. Mašrutku. Ta nejevila nejmenší známky přítomnosti tlumičů, takže naše obrazy se bohužel stávaly na půl dne rozostřenými.

Ukrajina nás přijala velice přívětivě: Lvov, Kyjev a Kamenec Podilsky nabídly historické obohacení, Počajivská lávra (největší poutní místo), chrám sv. Michala, hrob rabi Léviho a jiná Bohem naplněná místa přinesly duchovní načerpání a pamě-tihodnosti našeho národa rozkryly Český Malín a karpatské pohraniční kameny.

Vrcholem naší spokojenosti byla jak jinak než ukrajinská jídla. Počínaje ochutnávkou čerstvého ovčího sýra v karpatských horách, konče slavnostní večeří s náležitostmi správného stolování u kamaráda otce Volodimira v Chustu. Vše pro jistotu vypáleno douškem slivovice nebo typické vodky.

Když asfaltová cesta pozbyla nesčetných děr, bylo to znamení, že krásných čtrnáct dní se nachýlilo ke konci. Nezbývá než se těšit na následující expedici, na které budeme objevovat pro nás doposud skryté krásy Bulharska…