autor: Vladimír Záleský
|
datum: 01.07.1999 |
1. expedice - Skandinávie 1999
První výprava byla poměrně odvážná – cesta na sever vedla přes dánskou Kodaň, švédský Stockholm, Uppsalu a hlavní město Laponců – Jokkmokk. To už jsme měli za sebou 2500 km a ocitli se na hranici největšího evropského národního parku Sarek a Pedeljanta. Po dlouhých hodinách sezení v autobuse jsme se těšili konečně do terénu. S každým krokem v mokrém podrostu Betully nany – břízy zakrslé a rašeliníku se zvedlo mračno nenasytných komárů, na které platil jenom silný vítr a zima. Ten nakonec platil i na nás a tak jsme zatroubili na ústup o den dříve než bylo v plánu. S krajem Laponců jsme se rozloučili slavením mše svaté ve stanu domorodců. Pak už nám zbyl jenom pohled na vzdalující se „Portu Laponiku“ zalitou září zapadajícího slunce. Sjížděli jsme Norskem na jih a kroužili kolem pohádkově trollových fjordů...
Jenom v kufrech autobusu nám povážlivě ubývalo potravin a přibývalo sobích parohů a také pronikavého zápachu z bot.