Dvoudenním festivalem se rozhodli oslavit svátek svého svatého biskupa Martina věřící ve francouzském Tours – tedy v diecézi, kde působil a kde je i pochován. Festival zahájí v sobotu 10. listopadu popový koncert křesťanské kapely Glorious a vigilie ve svatomartinské bazilice.
 

Oslavy budou pokračovat následující den hostinou chudých u kostela St. Julien. „Tradice hostin, zvaných ‚table ouverte‘, se drží v řadě farností. Letos poprvé jsme se rozhodli zorganizovat pohoštění také v rámci oslav našeho sv. Martina zcela v duchu jeho myšlenky sdílet radost z evangelia také s chudými a marginalizovanými,“ vysvětluje Brigitte Bécard, hlavní organizátorka slavností. Na polední hostinu, která se bude odbývat zčásti před kostelem a zčásti přímo v jeho prostorách, jsou proto zváni nejen zástupci farností, mládež a pracovníci charit, ale především chudí, nemocní, bezdomovci a další lidé na okraji společnosti. „Svátek sv. Martina je totiž hlavně jejich svátkem,“ podtrhuje Brigitte Bécard.

Hostinu završí průvod hostů a veřejnosti od kostela St. Julien k tourské katedrále, který se připojí ke slavnostní mši svaté celebrované tourským biskupem Bernardem-Nicolasem Aubertinem. Chrámový prostor přitom ozdobí rozměrné bílé plátno se zlatými kruhy symbolizujícími nejen jednotlivé farnosti pořádající svatomartinské „tables ouvertes“, ale též poukazující k eucharistickému předobrazu těchto hostin. „Podoba plátna nám připomíná, že v chudých, které hostíme, k nám přichází Kristus a že spolu s nimi vytváříme jednotu,“ shrnuje Brigitte Bécard.

Martin je ve Francii stále nejčastější příjmení.

Tradice úcty a vztahu ke sv. Martinovi je jinak v současné Francii spíše na ústupu a Francouzi ke svému národnímu patronu příliš nevzhlížejí. Alespoň tak to vidí Francouz, který momentálně žije nedaleko Prahy, P. Alain Cleyssac z Komunity Chemin Neuf. Svatomartinský odkaz je podle něj ve Francii přítomnen především v názvech mnoha vesnic a vesniček. „Martin je zároveň velmi časté křestní jméno a stále snad nejčastější příjmení. To ukazuje, že byl pro náš národ velmi důležitý, ale bohužel se to už dost vytratilo,“ vysvětluje P. Cleyssac. Na svátek sv. Martina 11. listopadu mají Francouzi dokonce volný den – státní svátek, který ale se světcem nesouvisí. Oslavuje totiž příměří – ukončení bojů v závěru 1. světové války.

„I to je asi jeden z důvodů, proč je sv. Martin nyní tak trochu ve stínu,“ dodává francouzský kněz.

Podobně vnímá francouzský vztah ke sv. Martinovi i jezuita P. Petr Kolář, který ve Francii dlouhá léta působil a s úctou k tomuto světci se setkal jen při návštěvě Tours. „Tam jsem zjistil, že sv. Martin velmi nepěkně odnesl francouzskou revoluci. Jeho hrob byl při ní rozmetán a kostelníkovi se podařilo zachránit jen malou část jeho ostatků,“ říká P. Kolář. I přesto je jeho hrob stále vyhledávaným poutním místem, i když především turisty.

Podle P. Koláře je dnes odkaz sv. Martina stále patrný i v oblasti bývalých Uher, což potvrzuje i bratislavský pomocný biskup Jozef Haľko. Ten prozrazuje, že na území dnešního Slovenska, které bylo dříve součástí Uherska, se jméno sv. Martina objevuje jako druhé nejčastější mezi názvy měst odvozených od jmen svatých. I bratislavská katedrála byla původně zasvěcena sv. Martinovi a Nejsv. Salvátorovi, ale postupně patrocinium sv. Martina zcela převládlo. „Bylo to dáno tím, že sv. Martin patřil v Uhersku k nejuctívanějším světcům, jeho životní příběh je lidem velmi blízký,“ upřesňuje pro KT biskup Jozef Haľko.

V bratislavské arcidiecézi existuje též svatomartinská cesta, která spojuje farnosti zasvěcené tomuto světci, a každoročné se zde koná i  svatomartinská sbírka, jejíž výtěžek putuje k potřebným – například na vybavení nemocnic či na pomoc drogově závislým.

===
Zdroj: Katolický týdeník, www.katyd.cz

Vydání: 2012/45,  6.11.2012, Autor: Martin T. Zikmund